|
|
Zahrady vilových čtvrtí - modelový příklad Tiché údolí v Roztokách
Frydrychová, Alice
Bakalářská práce se věnuje zahradám vilových čtvrtí a jejich specifikům. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, rozebrány okolnosti vzniku a historického vývoje vil, vilových zahrad a vilových čtvrtí. Na modelové vilové čtvrti Tiché údolí v Roztokách jsou ověřeny obecné charakteristiky vilových zahrad a zjišťována jejich specifika v daném území. Pro vybrané zahrady byly vytvořeny evidenční karty popisující jejich současný stav a zachovalost. Ze srovnání terénního výzkumu a literární rešerše byla sestavena obecná charakteristika zahrad vilových čtvrtí, která poukazuje na specifika a hodnoty této významné součásti zahradní a krajinářské architektury. Pro analýzu konkrétní navrhované zahrady dvojice vil č. p. 110 a 125 v Tichém údolí byly shromážděny a interpretovány textové, obrazové a další materiály. Památkově chráněný objekt s dochovanými fragmenty teras, zídek a dalších historických struktur je řešen s důrazem na jednotný charakter. Výsledná studie je adaptací, která ale respektuje charakter vilové čtvrti a zároveň zohledňuje současné požadavky. Návrh reflektuje historickou podobu objektu a vytváří veřejně přístupnou vilovou zahradu. Cílem této práce je poukázat na zahrady vilových čtvrtí jako na plnohodnotnou součást vilové architektury a popsat, v čem spočívá jejich význam a unikum. Práce by mohla sloužit jako podklad pro případnou argumentaci směřující k ochraně zahrad vilových čtvrtí a představuje možnost současného přístupu k jejich řešení.
|
|
|
Příběh místa a jeho lidí: Vilová čtvrť Čechovy sady v Kolíně
Mejzr, Martin ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Lapka, Miloslav (oponent)
Vilová čtvrť Čechovy sady vznikla na začátku 20. století jako rezidenční oblast místní společenské elity, jejímiž stavebníky vil byli např. umělci, učitelé, podnikatelé či architekti. Za "První republiky" se z tohoto místa stala reprezentativní a klidová zóna s příjemným parkem, jen na dohled od městského centra. Ovšem zlomové dějinné události, jimiž byly druhá světová válka a následně především nástup komunistické moci v únoru 1948, změnily celkové politické, ideologické, sociální a kulturní klima doby. To se podepsalo na osudech konkrétních lidí a také, jak se autor v práci snaží vykreslit, i na osudu samotného místa. Na příkladu vil v Čechových sadech předkládaná práce analyzuje proměnu v pojetí bydlení, architektury a životního stylu. Po první polovině 20. století, která přála individuálnímu a honosnému vilovému bydlení hluboko zakořeněnému v evropské kultuře, byl záhy, v rámci "společenské odvety", v Čechách nastolen kolektivistický a socialistický koncept bydlení, architektury a celé kultury obecně. Vila, jako symbol "kapitalistické" éry, zde neměla místo a byla odsouzena ke strádání stejně jako lidé, kteří ji vlastnili, bydleli v ní a obecně její ideu "představovali". V případě Čechových sadů to vedlo až do záhuby, protože většina zdejších vil byla na konci sedmdesátých let zbourána a...
|
host ::
RSS.